SOTA OK/US-069 – Říp

Už v pátek večer jsme přemýšleli kam v sobotu vyrazit na kopec. Slibovali jeden z posledních pěkných dní, bylo by škoda toho nevyužít.

 Vyrazili jsme po 13. hodině z Neratovic. Sluníčko krásně svítilo, ale foukal docela silný vítr. Cesta příjemně ubíhala. Až do Mělníka. V koloně jsme stáli půl hodiny. Opravovali vozovku a dopravu řídil semafor. Kdyby to byl člověk, bylo by to možná lepší. V Mělníku jsem několikrát špatně odbočil, nabral další časovou ztrátu a silně uvažoval nad návratem domů. Možná jsme to měli udělat. No, nebyl jsem moc klidný, padlo „několik“ peprných slov. Ne několik, hodně to bylo. Nakonec se nám povedlo správně odbočit a už jsme jeli směr Roudnice na Labem. Pravdou je, že mi Míša několikrát říkala kam mám odbočit, ale mě se to nezdálo. Nakonec měla pravdu. Cesta do Krabčic (vesnička pod Řípem) z Mělníku trvala tak 15 minut. Bohužel už pře vrcholem jsme zažili první překvapení. Už se neparkuje pod patou kopce, ale na placeném parkovišti přímo v Krabčicích. Prý to zavedli před třemi měsíci. No bezva.

Takže jsme tlačili kočár těch asi 500m k patě Řípu. Měl jsem toho plné zuby už tam. To ale nebylo to nejhorší. Ten pravý očistec teprve začal. Kdo jste byli na Řípu, víte jaké je na ten kopec stoupání. Myslel jsem si, že nebude problém kluky v kočáře vytlačit. Cesta je tam dost úzká a končí slušným srázem. Ze začátku byla pro kočár dost těžce sjízdná a kluci museli po svých. I tak mi dalo dost zabrat kočár přes kameny dostat. Následovalo to úděsné stoupání. Kluci stále šli sami, jen jsme je jistili aby nespadli. Byli moc šikovní, tak 3/4 kopce vyšli sami. Pak už museli do kočáru, kopec byl moc strmý a je to strhávalo dozadu. Míša mi pomáhala tlačit. Pěkně jsme se nadřeli a pot z nás jen lil. Kolemjdoucí na nás nevěřícně zírali. Se jim ani nedivím.

Funěli a to nic nenesli. Nakonec se to povedlo a stanuli jsme na Řípu.

Tady je pár fotek:

Na parkovišti	Tlačím	Míša
Začíná vybalování	První QSO	Další QSO

Cesta dolů probíhala docela rychle. Kluky vypustit nešlo, kočár nás táhl dolů. Prakticky jsme to seběhli, hi. V autě jsem si v duchu říkal: „Zlatá 4 kola a volant“. Je to pravda. Ve dvou + kočár už nikdy více. Podle nadmořské výšky je tato SOTA za jeden bod. To byl teda pěkně zasloužený jeden bod! Udělal jsem pouze 17QSO. Z Řípu to prostě nechodí.